AQUACAMINO 2024
#AQUACAMINO na sociálních sítích:
Toto je stránka o mojí Cestě.
Španělské poutní stezky, jsou mojí velkou vášní.
Rok od roku mám méně konkrétní plán. Letos uvažuji začít Caminem San Salvador v horách mezi Leonem a Oviedem.
A pak se uvidí – buď se v Oviedu nechám zlákat Caminem Primitivo – jednou z původních cest horama.
Nebo se vrátím k původní myšlence Camino Invierno (Zimní cesta) a popojedu do Ponferrady, kde začíná.
A nebo udělám něco úplně jiného. Pole možností je nekonečné :).
Mým cílem je přijít k oceánu.
Tady a teď - balím!
V současné době balím, plánuju, chystám, nakupuju chybějící položky a těším se.
Několik z vás chtělo vědět, co nesu v tom batohu. tak se letos pochlubím. Až budu mít všechno na hromádce, vyfotím to a natočím.
Položka, která loni nejvíc překvapila, byl lak na nehty :).
Poutnická modlitba
Na loňské Cestě jsem v kostele našla krásnou poutnickou modlitbu. Dávám Vám ji sem tedy ve španělštině, angličtině i češtině (překlad od dcery).
Žena 50+
Letos mi bude 53 let.
Děti vylétly z hnízda, tělo se mění, ubývají síly, přibývají vrásky a život ženy dostává nový rozměr.
Mohla bych propadat depresi z opuštěného hnízda, samoty, stáří, promarněných životních šancí a ztracených lásek.
Nebo si můžu všimnout, že přechod je v životě ženy vlastně něco jako nová puberta. Život se mění. Přibývá svobody – děti už jsou samostatné. Většina životních cílů odškrtnuta a splněna. A je tady stav nula. Situace, kdy můžu vlastně dělat úplně cokoli.
A to mě baví.
Camino - Cesta
Již dlouhou dobu mě láká Camino. Cesta. V severním Španělsku, vede vnitrozemím směrem na západ, přes Santiago de Compostela až na konec světa – Finisterra, a možná ještě kousek dál – Muxia.
Už jsem tam byla dvakrát a pokaždé mě to hodně poznamenalo.
Poprvé v roce 2017 jsem si prožila silný zážitek znovuzrození. Tenkrát jsem byla zaměstnaná ve veřejné správě a mohla jsem se pohybovat jen v rámci zákonem dané dovolené. Celou cestu jsem zvládla za 2 týdny – něco přes 200 km.
Loni jsem vyrazila z Biobaa. Camino Olvidado – Zapomenutá Cesta. A pak do Santiaga a na Konec Světa. Celkem 52 dnů, skoro tisíc km. Transformační zážitek.
Proč to sdílím?
Camino je ve skutečnosti niterná, intimní vnitřní cesta. Proč jsem se rozhodla mluvit o svojí Cestě veřejně na sociálních sítích?
- Ráda inspiruji lidi k odvážným krokům.
A vůbec nejde o to, že by všichni měli ted jít do Santiaga a přidat se tam k davu. Naopak – Každý máme vlastní Cestu. Když se zklidníme, ztišíme, můžeme uvnitř sebe uslyšet tichý hlásek, který nám říká BĚŽ TAM, TUDY… TEĎ…
Pro mě je Camino cesta, která sice vede daleko ve Španělsku až na konec světa, ale ve skutečnosti je to cesta dovnitř ke mně samotné. Mám chuť více poznat sama sebe. Ano, je pravda, že poznat sama sebe bych mohla klidně doma v obyváku na gauči nebo třeba na zahrádce za domem. Dovnitř do sebe vede spousta různých cest a já si nemyslím, že zrovna tato moje je nějak o moc lepší než kterákoli jiná. Jen prostě uvnitř cítím, že já mám jít tudy.
Profesně se zabývám zdravím. Zdraví těla i mysli je právě na mojí Cestě to zajímavé.
Loni jsem ušla skoro 1000 km. Údaje z různých aplikací se liší, tak přibližně to mohlo být 800 – 1000 km.
- Prvních 200 – 300 km jsem si zvykala, pak už to šlo snadněji.
- Prošla jsem velkýma horama,
- několikrát jsem spala sama v přírodě,
- velkou část jsem byla sama.
- Poprvé v životě jsem se odvážila na takové dobrodružství.
- Sdílela jsem Cestu na sociálních sítích s cizími lidmi
- Inspirovala jsem pár dalších lidí k odvážným krokům
- Řada lidí mě na cestě podporovala – slovně i finančně.
Zpětné vazby byly tak dojemné, že jsem se rozhodla sdílet i letos. Pokud můžu já – stárnoucí nesportovní terapeutka – dělat takovéto věci, tak už může opravdu kdokoli dělat cokoli.
Třeba právě vy si můžete plnit své sny – vyrazit na cesty, začít se učit nový jazyk, veřejně vystoupit se svojí hudbou/tancem, háčkovat, tančit flamenco, nebo konečně odjet někam na týden jen se svými knihami. Každý máme vlastní Cestu.
Camino Santiago de Compostela
Symbolem Camina je svatojakubská mušle. Každý rok přicházejí do Santiaga tisíce poutníků se symbolem mušle na batohu.
Mně to připadá zvláštní. Nechci se rouhat a v žádném případě se nechci nikoho nijak dotknout.
Mám pocit, že kdyby to celé bylo hlavně o Svatém Jakubovi, tak by ten symbol byl jiný. Tak nějak víc mužský.
Mušle mi připadá jako typický ženský symbol. Jako na tom obraze Zrození Venuše.
Mám z té cesty takový příjemný ženský pocit. Vnímám tam hodně ženské energie. Většina kostelů a kaplí po cestě byla zasvěcena Panně Marii.
Nemám to nijak vědecky podložené, ale mám pocit, že ta cesta je starší než křesťanství a že nějak souvisí s ženskou energií. Možná stará ženská zasvěcovací cesta.
Do Santiaga vede celá řada různých cest – nejslavnější Francouzská, dále pak Camino Primitivo, Camino Portugues, Camino Ingles atd. Je spousta stránek a průvodců, kde jsou tyto cesty popsány.
A pak existují méně známé cesty.
Loni jsem si prošla Camino Olvidado – Zapomenutou Cestu. Připomněla jsem si na ní kdo jsem, našla jsem strach i odvahu, dostala se do kontaktu s různými lidmi, ale především sama se sebou.
Letos si mě přitáhl San Salvador.
Camino San Salvador
„Poutník, který jde do Santiaga a mine El Salvador, navštíví služebníka a zapomíná na Pána."
Tento citát je uváděn ve všech zdrojích o Caminu Salvador. Nevím přesně, co tím chtěl autor říci, ale třeba tam na to přijdu.
Z nějakého důvodu na mě loni tato cesta vyskakovala z různých aplikací. Dokonce jsem dostala šátek se symbolem Camina Salvador.
A když jsem viděla fotku kříže Svatého Salvadora nahoře v horách, měla jsem pocit, že toto je místo, kam se chci letos podívat.
Je to náročná Cesta horama, tak na týden. Pak půjdu dál – do Santiaga a k oceánu.
Máte chuť (do toho) jít se mnou?
Během uplynulých měsíců, kdy jsem se chystala, mi docela hodně lidí řeklo, že by rádi šli se mnou.
Toto je Cesta, kterou musím udělat sama. Ale pokud vás to láká, můžete mě sledovat na sociálních sítích, tady na webu a pokud chcete, pošlu vám i pár emailů se zajímavostmi, které jsem cestou potkala. Vymyslela jsem si vlastní hashtag #AQUACAMINO. Když si vzpomenu, tak ho použiju.
Můžete se stát součástí této Cesty a jít kousek se mnou „virtuálně“.
Zároveň tak můžete podpořit moji cestu a její sdílení. Mám teď sice víc volného času, ale i v době, kdy jsem na pouti, platím sociální a zdravotní pojištění, různé pronájmy a nevydělávám peníze.
Jak se můžete přidat?
Můj záměr je dát vám možnost jít kousek se mnou. I když se třeba se na žádnou takovou cestu nechystáte, ale chtěli byste být aspoň chvíli její součástí. A taky částečně pomoci sobě s pokrytím nákladů.
Pro usnadnění jsem vám vytvořila QR kódy. Moje číslo účtu je 1327143067/3030.
Částky je možné libovolně měnit, podle toho, jakou hodnotu vnímáte.
Máte-li přání být součástí této Cesty a nemáte finanční kapacitu, ozvěte se i tak. Nějak to vymyslíme :).
Dejte mi i vědět, zda chcdte zůstat v tichosti nebo zda si přejete být zveřejněni v některém z mých sdílení.
Zapálím pro vás svíčku v kostele
Zapálím za vás svíčku v kostelíku někde cestou nebo v Katedrále v Santiagu. Podle vašeho přání.
Napište mi, jestli máte nějaké speciální přání a jestli byste rádi, aby vaše přání bylo sdíleno nebo ne.
Doporučený příspěvek: 500 – 1000 Kč
Počet: 50 ks
č.ú.: 1327143067/3030
Po načtení QR kódu můžete pokyn k platbě libovolně editovat.
Sponzoring
Po načtení QR kódu můžete pokyn k platbě libovolně editovat.
Pošlu vám Aquamarcelího andílka
Vyrábím andílky z komponentů a kamínků.
Tyto pak dávám lidem, se kterými se setkávám.
Napište mi svoji adresu a andílek k vám přiletí poštou v obálce.
Bude vás pak provázet na vaší vlastní Cestě.
Doporučený příspěvek: 500 – 1000 Kč
Počet: 50 ks
č.ú.: 1327143067/3030
Po načtení QR kódu můžete pokyn k platbě libovolně editovat.
Napište mi, prosím, poznámku k vašemu příspěvku – kdo jste, kam chcete zaslat pohlednici nebo andílka, co byste chtěli mít napsáno na certifikátu nebo jestli dáváte přednost dárku ze Santiaga nebo Konce Světa – Fisterry.
A jestli byste chtěli být zveřejněni nebo ne.
Email: info@aquamarcela.cz